Nesmúť, on aj tak nepríde a neutrie ti slzy

31. března 2010 v 21:53 | Tessa* |  Články
Ďalší článok o ňom, takže ak nemáte chuť čítať stále o tom istom tak toto môžte pokojne odignorovať. A ani nepíšte komentáre, že nech sa na neho vykašlem a začnem odznova.

Možno sa ja skutočne zamilujem v živote iba raz. Možno mi ho niekto len dočasne nahradí, ale vždy to bude iba náplasť. Neuveriteľné ako milujem ten jeho ksichtík. Keď ho vidím, priam slintám. Zastaví sa mi celý svet, ale aj tak sa cez to všetko pokúšam tváriť, že sa na neho nepozerám. Už ani nehovorím o tej bolesti a smútku čo mi to spôsobuje. Je to fakt smutné ak vidíte človeka, ktorého milujete a pritom on okolo vás len po stýkrát prejde akoby nič aj keď vie čo k nemu cítite. Nehovorím, možno by som mu mala všetko objasniť. Mám chuť mu všetko objasniť, aj keď viem, že by to bolo svojím spôsobom zbytončé. Povedala by som mu, že s Martinom to nič nebolo, len som chcela aby žiarlil. Ale nepovedala by som mu všetko. Aj tak som mu toho dosť napísala v pošte. Nechcem si ju znova čítať, aj keď ju mám uloženú a ešte aj na blogu v jednom článku. Radšej ani nechcem vedieť čo som mu tam všetko popísala... :(
Ale to všetko bola pravda.
hope
A jeho tá pravda nezaujíma.
Nič nové vám neprinášam, iba tie isté pocity dookola. O tom ako chcem aby večer ležal v mojej posteli a ja by som si ľahla vedľa neho a hlavu by som mala na jeho hrudi. Objímal by ma tými jeho úžasnými rukami a mohli by sme byť aj úplne ticho. Bol by to skvelý moment, ktorý by mohol trvať aj večne a predsa by bol prikrátky.
Včera keď som ležala v posteli, spomenula som si aké to bolo na začiatku. Keď som chodila tak sladko zamilovaná po svete a naivne dúfala vo veci, čo mi vtedy pripadali také možné a jednoduché. Možno ak by mi vtedy povedal niekto, že ešte ďalšie roky budem do neho nešťastne zamilovaná, neverila by som mu. Lásku som vnímala úplne inak. Nikdy sa mi to nezdalo také zložité, myslela som si, že ak ja som do niekoho zamilovaná, tak aj on je do mňa presne tak isto. Že je to osudové, že láska je taká - osudová. Ale za tie roky som pochopila, že to nie je také osudové. Toľkokrát som už spadla a znovu sa postavila iba kvôli jednému debilovi, ktorý nemiloval vo svojom živote ani raz, čo mu nemôžem ani vyčítať. Tss, prestáte hodiny v kostole a dúfanie, že je do mňa blázon. Preplakané dni a smútok v očiach pre niekoho kto možno vtedy ani nevedel ako sa volám... Preklínala som jeho meno, nadávala som na neho najrôznejšími nadávkami a pritom mi to nepomohlo aby som tomu uverila. Tomu, že je to debil, lebo ja si nahováram, že je debil iba pretože nechce mňa. Ale to nie je dôvod na to aby bol skutočný debil. Uvidím ho a všetko ide bokom. Neexistuje nijaký debil, neexistujú problémy a poebaná škola. Je len zase ten sladký naivný pocit. Neuvedomuje si akou šťastnou ma dokáže urobiť a ešte akou šťatnou by ma len dokázal urobiť. Ak by chcel. Lenže on nechce. Už len čakám kedy bude mať v profile Zadaný alebo niečo na ten štýl. Viem, že strácam čas, viem, že on mi za to nestojí. Vlastne ja to neviem. Ak by som to vedela teraz by som nepísala o ňom.
Moja láska k nemu je hrozne naivná.
Ak by teraz prišiel a povedal prepáč všetko by som mu odpustila. Vlastne ja som mu už všetko dávno odpustila. Aj tie ďalšie roky... Nedokázala by som sa na neho hnevať. Stačilo by mi, že by sa na mňa raz usmial a ja by som skolabovala ...


(The Vampire Diaries -  Never Say Never)

Ako to môže trvať tak dlho? Netuším, neviem aká je odpoveď a asi sa ju ani nikdy nedozviem. Môžem sa dookola pýtať, prečo ma neľúbi ako ja jeho, ale odpoveď neprichádza. Možno preto, že nemôže byť všetko v živote ako chceme. Ale on je celý môj život. Kvôli nemu by som sa aj zmenila. Nie som asi pre neho dosť dokonalá, ale ... Objektívne ani on nie je dokonalý. Nie je ani pekný. Objektívne. Ale pre mňa je najkrajší, milujem jeho oči, úsmev a ten prispatý výraz ráno v autobuse. Milujem jeho chôdzu, botasky, tričká, mikiny, vlasy a pery!To ako sa škrabe vo vlasoch, to keď má taký "utrápený" výraz (možno zamilovaný), to keď rozpráva a jeho hlas. Keď je zamračený, keď sa smeje a pozerá na mňa.
Nenávidím keď vidím z okna jeho odchádzajúci chrbát od nášho domu. Keď volá bratovi, aby prišiel pred dom, lebo ma nechce stretnúť. To keď ma ignoruje. To keď mu záleží iba na vožralých kamošoch, dákych štetkách a slopanici a trápnych akciách.

Chcem ho zobrať do náručia a povedať, že tu budem vždy pre neho. (Aj keď o to nestojí.)

Chcem za ním prísť a spýtať sa prečo neodpísal. (Aj keď mi neodpovie.)

Chcem byť stále v jeho blízkosti. (Aj keď on moju blízkosť nestojí.)

Chcem sa aspoň jedno ráno zobudiť vedľa neho. (Aj keď iba raz.)

Chcem sa s ním smiať. (Aj keď cez slzy.)

Chcem byť jeho dievča. (Aj keď utajované.)

Memories. Memories. Memories. Ól krejzi šit aj did tunajt dús vúd bí d best memorís.. terapy fór mí..hey hey .. yeah yeah
 


Komentáře

1 Džejmí Salvatore | Web | 31. března 2010 v 22:21 | Reagovat

Pesnička nádherná. Už len preto že je v uprískych denníkoch. No čo, maniačka. Ale vieš čo ti poviem? Teraz mám Jana na háku a tvoje články majú pr emňa obsah mierny pre zamyslenie. JA to všetko ignorujem. Doplo mi že to nemá význam alebojím sa že mi to dlho nevydrží. Pokiaľ sa mi teda bude daeiť ignorovať ho možno mi to vydrží ale ktovie či ja vydržím. Bojím sa dňa keď sa usmeje a jeho úsmev bude patriť mne a ani neviem prečo bude patriť mne. Asi preto aby ma dokázal zničiť. To on robí rád. Rád sa postaví vedľa mňa a povie že mu došlo že musí začať chodiť do školy. Načo sa postavil vedľa mňa? Milujem jeho úsmev ale nechcem aby sa na mňa usmial. Nechcem dfo toho spadnúť a po nociach plakať aký je debil. Urobila som čo som mohla a viac urobiť nemôžem. Nebudem sa mu strkať do riti dovtedy kým nepukne. na to ja niesom. Už aj tak ej dosť tlustá tá jeho riť :D. Radšej budem snívať o Ianovi a niečo pre ten cieľ robiť, lebo tam mám čo robiť. Kým pri Janovi, možno by bolo čo robiť ale ja ho možem osrať. Už ma toľko natrápil že mám dosť.

2 xoxo | Web | 31. března 2010 v 22:22 | Reagovat

Já...nemám slov. Přesto jsem sem chtěla neco napsat. Já netvrdím že zažívám něco podobnýho ale přesto ti to napíšu. Asi před měsícem jsem se rozešla s klukem, kterýho jsem strašně milovala ale on mně nechtěl, já js ho jsem ho tahala ven, já jsem jeho líbala..ne on mně. A pak mi zahnul a já bych ho měla nenávidět.Ale přesto ho pořád miluju když ho vidím. Jeho oblečení, je tak nádhernej a přitom to není nejakej namyšlenec a šampon. Je prostě takovej přirozenej a já se mus nažím vyhýbat abych netrpěla když ho vidím s jeho novou holkou. A je to tak atrašný utrpení. Smazala jsem si ho i z facebooku, protože jakmile jsem tam viděla jeho fotky nebo je ve vztahu s..tak jsem se rozbrečela...achjo. Život to proste za každou cenu musí nakopat zadek! Nech to běžet, třeba tě to přejde a prostě ti do hlavy vstoupí enkdo jiný. Já prostě říkám..chybama se člověk učí.

3 Holie | Web | 31. března 2010 v 22:37 | Reagovat

"Moja láska k nemu je hrozne naivná."-láska je vždy naivná,slepá a dôverčivá.Vidíš,čo chceš vidieť,ignoruješ to,čo ti na tom druhom nevyhovuje.Ja som sa už aj prestala obviňovať,že ako som mohla byť taká slepá a ako som mohla nevidieť,že človek ktorého ľúbim je obyčajný klamár a podvádzač.Nemá cenu to rozoberať.
A s tou zmenou...no ja neviem...meniť by si sa mala predovšetkým kvôli sebe.

4 Chellsea | Web | 1. dubna 2010 v 8:37 | Reagovat

Tak to je když se asi člověk zamiluje.Definovat tento pojem je určitě dosti těžké, ale nějak takhle to nejspíš bude.
Vím, že nechceš slyšet, ať to skončíš, ať to necháš plavat, ale ... Možná by bylo fajn nemyslet jenom na něj, vím, určitě to není jednoduché, když ho máš plnou hlavu, ale kdyby sis našla třeba něco/někoho jiného, co by tě tak zajímalo, možná, že bys ho trošku vypustila z hlavy.Neříkám ot tu jen tak, kdyby nevěděl co k němu cítíš, ještě by to šlo, že by kolem tebe jenom procházel, ale pokuď to ví (což Tě strašně obdivuju, že si mu napsala! :) tak si myslím, že tohle je jen opravdu platonická láska a že on ti za všechna ta trápení nestojí.
Nikdy jsem opravdovou lásku nezažila, ale mám takový pocit, že jednou ve mě všechny tyhle pocity taky byly.A v té chvíli jsem byla naprosto mimo.Nic jsem nevnímala, všechno jsem prostě ignorovala.Takže chápu, že není lehké se ho jenom tak vzdát, ještě k tomu, když ty se ho vzdát ani nechceš.Ale pokuď je to takhle už několik let (?!) tak si myslím, že to není moc dobré.Že se na něj moc upínáš a proto by sis měla najít nějaký jiný objev :) Nemyslím to nijak špatně, jen abys samu sebe ochránila před tím vším trápením.;) :)
Víš, ano, člověk by pro toho druhého udělal všechno.Jenom jedno jediné nejde - nejde měnit ten druhý protějšek podle sebe.Můžeme si říkat, že ta naše láska dokáže třeba i oba změnit.Ne, nedokáže.Tohle je jen navní sen všech, kteří si myslí, že toho druhého změní.Ty to takhle sice nechceš, nechceš ho měnit, ale stejně si myslí, že měnit se jen pro někoho druhého ... když by ses chtěla změnit, tak jen kvůli sobě :)
Držím palce v bojování a určitě napiš, jestli se to nějak bude vyvíjet ;) :) A kdyby opravdu ne, tak si z toho nic nedělej.Kluků ještě potkáš milion a - co ti teď může přijít nemožné - může se tam najít zrovna ON, ten který Tě učaruje ještě víc než tenhle :);)

5 d. | Web | 1. dubna 2010 v 8:41 | Reagovat

krásně píšeš, kdyby si tohle přečetl tak by mohl jen těžko zůstat chladný. taky jsem to tak měla s jedním klukem hrozně dlouho. všechny moje kamarádky mluvily o tom, jak ses někým líbaly, vyspaly a nevím co a já jsem chodila jak tělo bez duše, vyhledávala jeho přítomnost a chtěla ho "jen mít ráda". a když si mě začal všímat, bylo to pohádkové. krásné. byly prázdniny a byli jsme pořád spolu..a pak přišla škola. a on byl na intru a když přijel na víkend domů, měl fotbalové tréninky. a už to nešlo zvládat s časem..

6 Chiara | Web | 1. dubna 2010 v 12:18 | Reagovat

Tak tě pořád trápí bobinku :( Neumím pomoct, ale můžu tě aspon utěšit že vím jaké to je..Taky jsem to prožila asi rok s jedním klukem, brečela, snila a on se o tom ani nikdy nedozvěděl..
Prostě s tím musíš žít, ber to jako samozřejmost že na něj myslíš, myslím že způsob odstranit jej z hlavy asi nende že ? Tak se tím zkus netrápit..měj hezké sny a sni..Mužeš to aspon vzít pozitivně :)
Já usinám a tluče mi srdce,bojím se, mam pocuchané nervy jsem zralá na prášky :´(    
Tak se aspon tak netrap zbytečně :)

7 lejdy Strendž | Web | 1. dubna 2010 v 16:15 | Reagovat

Vím jaké to je, bezhlavě milovat. Milovat i přesto, že on o to nestojí. Vím, jak silná láska dokáže být. A osudová láska? Existovala. Pro mě existovala ve chvíli, kdy jsem s ním byla na sto procent šťastná. Když jsem mu právě tak ležela hlavou na hrudi a on mě svíral svými dokonalými pažemi. Všechno to skončilo a mě ta láska zůstala. Ale už jsem přesvědčena o tom, že osud je svině a osudová láska není! Občas bych si z hrudi chtěla vytrhnout srdce, ostrým nožem vydloubnout svého pana Božského ven, a to rozpitvané srdce vrátit zpět s nadějí, že příjde jinej, který mi ho uzdraví. Ale nejsme přece v pohádce a kde jinde vše končí šťastně?

8 Denda :) | Web | 1. dubna 2010 v 18:10 | Reagovat

Uff, fajn tak ja ten film nebudem pozerať :D Už teraz sa bojím :D

Nie, bože už sa odmiluj :( Nech príde niekto iný a dobrý a ty nech na J. zabudneš! :/ Fúha ktovie čo si popísala tomu Maťovi.. Tessaá :/ Nechce to.. možno hej, ale.. aj preňho je to zložité. Ale keby fakt chcel určite by už niečo urobil. Aspoň by zareagoval na tú poštu .. aspoň niečo. To všetko by si pre neho urobila? Wau. Ty na ňom proste miluješ všetko.. Chcem...

9 Ashley | Web | 2. dubna 2010 v 0:45 | Reagovat

Nádherný článok, aj keď smutný =(...Zažila som takúto lásku, alebo...nevime či to bola láska alebo pobláznenie (možno len pobláznenie) pretože to netrvalo až tak dlho a do môjho života prišiel chalan, ktorý mi ho úplne zmenil. Bol to môj skutočný prvý vzťah a ten trvá dodnes (rok a pol) chápeš? a ja som v podstate neurobila nič, to on. Sama ho nechápem, bola som hlúpa, že som ani raz neurobila prvý krok ja a všetko som nechala na neho. Predtým sa mi to zdalo normálne ale aj chalani potrebujú vedieť, že o nich stojíš. Napísať som niečo v pohode napísala to bolo najmenej ale keď išlo o skutky, zlyhala som na plnej čiare. Možno aj tebe stačí urobiť ten správny krok a všetko sa môže zmeniť. Aj keď je to už dlhá doba čo sa to tak vlečie ja by som mu skúsila asi len tak nezáväzne písať =). Bol by riadny idiot keby ti neodpisoval aj na bežnú konverzáciu ako je ahoj ako sa máš a potom by to už určite šlo aj samo. Chápeš, nech vie, že nič iné za lubom nemáš a chceš si len pokecať o tom ako sa má a postupom času...ktovie =)...presne tak to bolo u mna, z veľkého nič sa vykľulo niečo nádherné =)

10 Denda :) | Web | 2. dubna 2010 v 16:40 | Reagovat

Ani nie, ale ďakujem .. :D Jj som z BB :) Tak máme niečo spoločné ;)

11 ~Žužu <3 | Web | 3. dubna 2010 v 9:10 | Reagovat

ty jsi nenapravitelná že? :( Smutnej článek .. obdivuju tě,že to všechno snášíš.. a jak se jinak máš?

12 Holie | Web | 3. dubna 2010 v 12:17 | Reagovat

Na gympeľ chodím...alebo krycie meno Alcatraz=D

13 Denda :) | Web | 3. dubna 2010 v 13:52 | Reagovat

Kujém ^^
A ako sa dnes máš? :)

14 Holie | Web | 3. dubna 2010 v 14:33 | Reagovat

No tak ten pohľad na gympeľ ťa isto náramne ohúril=Da ja bývam 20 km od Krtíša v dedinke Ďurkovce...to isto nebudeš vedieť kde je,ani moji spolužiaci to nevedia=)

15 eva | 13. října 2010 v 19:45 | Reagovat

moja .. :)..si rovnaký utrápený chudáčik ako som bola JA a aj som ..celý tvoj text ma tak neskutočne opisuje,že si pripadám ako by si mi čítala moje myšlienky večer pri okne pred spaním.. vieš,tak to je .. keď sa dievča zamiluje,vidí aj v tom največšom debilovi pána boha...netráp sa.. ono to prejde časom,aj keď si na ňho spomenieš,nezabudneš na ňho,lebo si vždy budeš pametať ako si ho mala rada,a možno kúsok z toho zostane..inač nádherná pesnička:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.